10.den - neděle 1.9.2013
Ráno je opět hodně chladné, ale obloha dnes bez jediného mráčku. Rychle snídáme, balíme stan a definitivně opouštíme oblast Lake Louise. Čeká nás první polovina proslulé vyhlídkové silnice Icefield Parkway a nocovat bychom dnes chtěli nedaleko ledovce Athabasca na hranici národních parků Banff a Jasper. První krátkou zastávku děláme u Herbert Lake, ke kterému je třeba asi dvě stovky metrů seběhnout lesem od parkoviště. Tato kraťoučká procházka ovšem rozhodně stojí za to, zvlášť když se nad jezerem jako pozůstatek chladného rána stála vznáší jemná mlha.



Za další půlhodinku zastavujeme na vyhlídce na Crowfoot Glacier.

A jen o kousek dále pak děláme o trošku delší přestávku na břehu Bow Lake. Tady se jdeme i kousek projít, tak nádherné místo by bylo škoda odbýt jen pohledem z parkoviště.



Kolem desáté hodiny pak přijíždíme na obrovské parkoviště nedaleko vyhlídky na Peyto Lake. Už nyní je tu docela živo a tak asi půlkilometrovou trasu k vyhlídkové plošině absolvujeme za doprovodu mnoha turistů z nejrůznějších koutů světa. Pohled na jezero ve tvaru psí hlavy je nádherný i přímo z tohoto masově navštěvovaného místa.

Ale ještě úžasnější je z kopce na nejž nás přivádí jedna z pěšin vedoucích směrem k Bow Lake Lookout. Lze odtud přehlédnout nejen jezero v celé jeho kráse, ale i Peyto Glacier z něhože je vodou zásobováno. A narozdíl od davů směřujících z parkoviště na spodní vyhlídku a zpět jsem tu nepotkali jediného člověka.




Asi po půlhodinovém kochání pokračujeme směrem k vyhlídce Bow Lake Lookout z níž se nabízí pěkný pohled na Bow Lake na jehož břehu jsme před dvěma hodinami stáli a koukali přesně opačným směrem.


Cestou zpět na parkoviště se ještě jednou stavujeme na nejznámější vyhlídce na Peyto Lake která je v době těsně po poledni doslova v obležení.

Pak už se vracíme k autu a vydáváme se dále severozápadním směrem. Další, tentokrát pouze krátké zastávky, děláme na březích Waterfowl Lakes.




A po druhé hodině odpolední vyrážíme na asi hodinovou procházku k fascinujícímu kaňonu Mistaya, ležícímu na stejnojmené říčce pramenící právě v Peyto Lake. Už pohledy shora ukazují obrovskou krajinotvornou sílu tekoucí vody.


A když scházíme o kousek níže, dostáváme se vodnímu živlu téměř na dosah ruky. Tohle místo možná není až tak fotograficky vděčné, ale vidět jej na vlastní oči byl neuvěřitelný zážitek.




Další krátkou zastávkou na naší dnešní pouti je místo, kde Icefield Parkway překračuje řeku Saskatchewan, která se od této chvíle stává pro dnešek naší nerozlučnou společnicí.



Na chvíli také stavíme u vyhlídky na Bridal Veil Falls, z níž se krom očekávaného pohledu na vodopády otevírá také úžasný pohled na silnici vinoucí se mezi horami po níž jsme právě sem přijeli.


Posledním cílem naší dnešní autoturistiky je pak splaz ledovce Athabasca. Ten je součástí ledovcového pole Columbia Icefiled, které patří k nejrozsáhlejším pevninským ledovcům na naší planetě. Je možné vyrazit přímo na ledovec obrovským terénním autobusem, což nám ale připadá poněkud zvrhlé a jdeme se raději k čelu ledovce projít po svých. Nakonec se vydáváme na krátkou procházku i přímo po ledovci.



Cestou do kempu se ještě kocháme pohledy na Athabasca Glacier zalitý podvečerním sluncem přímo z krajnice Icefield Parkway. Ne nadarmo se tato silnice řadí k mezi nejkrásnější na světe.


Na tábořišti asi dva kilometry od Athabasca Glacier je naštěstí po šesté hodině ještě místa dost, takže v klidu stavíme stan a užíváme si veskrze příjemný večer mimo dosah vymožeností moderní civilizace. Stejně jako na většině trasy 232 dlouhé Icefield Parkway byste i zde například signál mobilní sítě chytali marně.
PŘEDCHOZÍ DEN - SOBOTA 31.8. | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - PONDĚLÍ 2.9.